Když se dnes podíváme na vánoční tabuli, většinou na nás kouká smažený kapr s bramborovým salátem, cukroví, možná i vánočka, ale víte, že tomu tak vždycky nebylo?
Naši předci měli úplně jiné chutě a mnohem zajímavější zvyky. Pojďme se na to podívat blíž a společně objevit, co se vlastně jedlo a proč byste některé zvyky možná měli zvážit i dnes.
Vánoce na talíři: Bez kapra, zato s houbami a hráchem
V dobách, kdy ještě neexistovaly hypermarkety plné dárkových košů, luxusních delikates a umělých cukrovinek, byla vánoční večeře spíš otázkou pokory a symboliky.
Kapr byl v českých zemích populární až od 19. století, a to hlavně díky rybníkům na Třeboňsku. Předtím ale patřila na stůl jídla daleko jednodušší:
Houbový kuba: Pokrm z krup a sušených hub byl doslova hvězdou štědrovečerního menu. Jeho jednoduchost i výtečná chuť připomínaly skromnost a respekt k darům přírody.
Luštěniny: Hrách a čočka měly symbolizovat hojnost a zdraví. Pořádná porce „hrachovky“ byla zárukou štěstí na celý rok.
Ryby, ale trochu jinak: Pokud se ryba objevila, byl to často sušený nebo uzený herink, který se na venkově dobře skladoval.
Ovocné pokrmy: Sušené švestky, jablka a hrušky byly běžnou součástí vánočních jídelníčků. Často se z nich připravovala „muzika“ – sladká omáčka, která voněla skořicí a hřebíčkem.
A sladkosti? Zapomeňte na složité pečení cukroví. Medové perníčky, oplatky a někdy i ořechy s medem – to bylo vše, co stačilo ke štěstí.
Štědrý den: Magie, tradice a trochu tajemna
Vánoční tradice byly kdysi plné tajemství a zvyků, které měly často nádech magie. Některé z nich by vám dnes možná připadaly trochu zvláštní, ale přiznejme si – kdo by nechtěl zkusit nahlédnout do budoucnosti nebo přivolat štěstí?
Půst pro zlaté prasátko: Ano, tato tradice přežila dodnes, i když málokdo ví, že původně mělo zlaté prasátko symbolizovat nejen odměnu za půst, ale také čistotu a štěstí.
Lití olova: Tato oblíbená věštba spočívala v roztavení olova a jeho nalití do studené vody. Vzniklé tvary pak lidé interpretovali jako znamení budoucnosti. Dnes by možná spíš hrozilo, že si olovo spleteme s voskem, ale i tak – proč si to nezkusit?
Rozkrajování jablka: Po večeři se rozkrajovalo jablko napříč. Objevil-li se tvar hvězdy, znamenalo to zdraví a štěstí. Křížek ale symbolizoval smůlu nebo dokonce smrt. Dávejte si tedy pozor, které jablko vyberete!
Házení střevícem: Svobodné dívky házely střevíc přes hlavu. Pokud špička ukazovala ke dveřím, znamenalo to, že se příští rok provdají. Pokud ne, mohly házet znovu… nebo počkat na další Vánoce.
Zvířata a řeč lidí: Na Štědrý večer se tradovalo, že zvířata mohou na chvíli mluvit lidskou řečí. Ale pozor – kdo by je poslouchal, mohl slyšet i něco, co by ho nepotěšilo.
Proč si něco z toho nezkusit dnes?
Vánoční zvyky našich předků nám připomínají, že Vánoce nejsou jen o hmotných věcech. Jsou o víře, rodině, naději a trochu i o kouzlech, která dělají tento čas výjimečným. Co kdybyste letos zkusili připravit houbového kubu nebo si po večeři rozkrojit jablko? Třeba zjistíte, že v jednoduchosti je krása a že Vánoce mohou mít zcela nový, a přitom tradiční rozměr.
